Pásmo 13cm rovněž prošlo postupným vývojem. Vhodné komponenty se kterými by se dalo snadno dosáhnout potřebných hodnot samozřejmě tenkrát k dispozici nebyly a problém byl i v měření, prostě vlna délky 13cm už byla z tehdejšího pohledu dost krátká.
Dopracovat se k větším výkonům umožnily násobiče s varaktory. Různá provedení pro vyšší či nižší kmitočty i výkony dovolily zkonstruovat násobič i zároveň směšovače a vygenerovat tak i SSB signál až na 10 i 24 GHz.
Vhodná pro to byla i kapacitní dioda KA204 z Tesly Piešťany určená pro ladění v radiopřijímačích nebo televizorech. Po úpravě v koaxiálním pouzdru dávala obdivuhodné výsledky v pásmu 23 i 13 cm a umožnila konstrukce se kterými byly dělány řady hezkých spojení.
Postupem času ale přišly další konstrukce, kde bylo lepšího efektu dosaženo s menšími rozměry a energií. Začátkem osmdesátých let to už byly stovky mW z tranzistorů i desítky wattů s elektronkou HT 323 (2C39BA). Přibyl také první předzesilovač s GaAs tranzistorem.
Ještě koncem sedmdesátých let byl zhotoven kompletní transvertor pro pásmo 13cm s výkonem asi 20W pro všechny druhy provozu. Získané zkušenosti pak posloužily k další ještě modernější konstrukci s tranzistorovým budičem a dvoustupňovým zesilovačem s elektronkami HT323.
Ten původní byl instalován v naší klubové stanici OK1KZN v Křižlicích. Velké množství práce bylo využito později při občasných dobrých podmínkách šíření a hlavně pak během UHF-SHF Contestu v říjnu 1986, kde bylo dosaženo obdivuhodných výsledků. První místo v závodě IARU-Region 1 je událost neopakovatelná.
Dík masové výrobě mobilních telefonů v pásmu 1.8 GHz se objevily nádherné součástky použitelné i pro 2.3 GHz. Bylo by škoda takové možnosti nevyužít a tak bylo koncem minulého století zhotoveno zařízení již 3.generace.